TJ Sokol Dolní Újezd je organizace poskytující veřejnosti možnost zapojit se aktivně do různých sportovních aktivit. V současné době fungují oddíly  fotbalu, volejbalu, futsalu, stolního tenisu. Sokol Dolní Újezd zajišťuje pro své členy ideální možnosti sportovního vyžití na svých sportovištích. Sokolovna je středem kulturního života, Sokol zde pořádá během roku několik tanečních zábav. Prezidentem TJ Sokol Dolní Újezd je Miroslav Lipavský.

Historie

Ruský legionář Adolf Bis
O kopané v Dolním Újezdě před první světovou válkou se nenašly žádné písemné důkazy. Zcela přesně však víme, že první fotbalové mužstvo vzniklo po válce a jak již bylo uvedeno, skládalo se převážně z příslušníků československých legií. Jeden z aktérů ruský legionář Alois Brychta zaznamenal, že legionářská jedenáctka sehrála první fotbalový zápas v roce 1922 proti kamarádům - legionářům z Litomyšle. Tradice vzájemných utkání pokračovala po dobu šesti Iet. Známe rovněž některá jména tehdejších fotbalistů. Byli to především bratři Lebedové, kteří byli považováni za nejlepší fotbalisty a proto byli zváni mezi litomyšlské hráče k zápasům proti Vysokému Mýtu, dále Alois Brychta, Jan Klaška, Josef Jůza, František Briol, Adolf Bis a také MUDr. Miloslav Živný, který propadl kouzlu fotbalové hry už jako student medicíny. Mezi spoluhráče se řadil též Leopold Jireček, ostatní jména jsou sporná. Litomyšlské fotbalové prameny tyto zápasy neuvádějí. Je tomu tak zřejmě proto, že v Litomyšli existoval fotbalový klub SK Litomyšl již od roku 1910, který provozoval kopanou na podstatně vyšší úrovni se soupeři na příklad z Kolína, Kutné Hory, Pardubic či Vysokého Mýta, zatímco v Dolním Újezdě fotbalový klub ve skutečnosti ustaven nebyl. Kopaná tehdy nebyla sokolským sportem a byla řízena samostatným svazem kopané (ČSK). Kromě této skutečnosti byla v Litomyšli i jiná fotbalová mužstva, aniž by hrála v pravidelné soutěži, ku příkladu Akademická XI Litomyšl, studentská mužstva při školách a podle některých zpráv si rádi zahráli fotbal hasiči z Litomyšle - Lánů a ze Záhradě. V letech 1922 -1927 měl však v Litomyšli SK konkurenci v druhém klubu, Rudé hvězdě, kde hráli Famfulíkové, Andrle, Nespěchal, Jandíkové, Klapálek, Stehlík, předsedou byl Žabokrtský. Protože mezi hráči Rudé hvězdy nacházíme rovněž
legionářská jména, můžeme předpokládat i jistou úroveň kontaktů sportovních. Rudá hvězda se rozpadla v roce 1927, což časově odpovídá i konci časů legionářského mužstva v Dolním Újezdě. Ze zápisu o ukončení činnosti RH Litomyšl v roce 1927 se dozvídáme, že "členům RH chybělo třídní pojetí sportu" a nechtěli podle stranické směrnice vstoupit do JPT (Jednoty proletářské tělovýchovy). Podle Aloise Brychty v té době neměli dolnoújezští fotbalisté, kromě Litomyšle, v okolí žádného soupeře. Fotbal se zkrátka tehdy na vesnicích kolem Litomyšle nehrál i když by bylo zajímavé v tomto směru v historickém pátrání pokračovat. Teprve nedávno byl v litomyšlském muzeu v dobovém časopise Obzor
objeven článek z roku 1906, tedy čtyři roky před založením SK Litomyšl. Zasvěceně se v něm popisuje zápas mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem, ve kterém je na př. rozhodčímu vytýkáno opakované přehlédnutí offside, rohu a špatné posuzování autu. Článek rovněž připomíná podzimní zápas (tedy v roce 1905) mezi
Litomyšlí a SK Pardubice. Z toho vyplývá, že časová posloupnost nesměřuje od instituce ke sportu, ale právě naopak od fotbalu ke klubu, jak jsme se sami mohli přesvědčit. K zajímavosti patří i to, že objevitelem zmíněného článku je Mgr. Jindřich Lněnička, původem z Dolního Újezda. Co k tomu dodat? Že o mnoha událostech se už asi nikdy nedozvíme a proto musíme být vděčni Josefu Tobkovi, který na tuto eventualitu pamatoval a pana Brychtu, tehdy již kmeta, přivedl domů a jeho výpověď', ze které čerpáme informace, sepsali."A kde jste, Brychta, hráli, někde muselo být hřiště?" "No, hrálo se kde se dalo, ale nejvíc u Čejků za humny na louce". "U Čejků, u velkejch nebo u malejch?" "U velkejch, z čísla 29". Víme tedy i kde se hrálo a jak asi vypadalo hřiště si umíme představit. U psacího stroje rozhovor zaznamenávala Bonka Tobková.
Léta třicátá:
Legionářské mužstvo zestárlo a skončilo, ale fotbal přilákal tolik zájemců, že se stal součástí sportovního života obce. Pro toto období jsou příznačná místní "derby", čili zápasy mezi místními částmi obce. Ještě dnes si rodáci pokročilého věku při návštěvě rodiště se zaujetím vyprávějí podrobnosti z těchto "bratrovražedných" fotbalových bitev. Přes velkou oblibu kopané však v Dolním Újezdě fotbalový klub nevznikl. Zápasy, které se přesto uskutečnily, byly zápasy neregistrovaných hráčů. Prvním
dolnoújezdským fotbalistou, o kterém s jistotou víme, že byl řádně registrován, se stal Josef Tobek. Jako hráč AFK, dalšího to litomyšlského fotbalového klubu, který vznikl pět let po rozpadu Rudé hvězdy v roce 1933 a to pod původním názvem DSK (Dělnický sportovní klub), hrál Josef Tobek až do doby kdy byl totálně nasazen na práci v Říši. O registraci bratří Lebedových v Rudé hvězdě ve dvacátých letech nemáme důkazy i když za RH, ať už neoficiálně (načerno) či oficiálně (jako registrovaní zcela určitě hráli.